pondělí 19. listopadu 2012

Svými křídly podrž svět


Z lásky k člověku…

Na pláních duše, kde v kolektivním vědomí přetrvává bolest, utrpení, závist a chlad, tam vidím světlo… Člověk povstane z prachu své vlastní špíny, omyje si ruce a  otevře své srdce světlu, které tam bylo vždy a které transformuje všechny hříchy na ctnosti, neboť není hříchů a není ctností, v jeden jediný moment Člověk uzří svou vlastní velikost a bude plakat a pláč vše očistí a vyléčí...

V naději pro Člověka. Mám soucit. Dokud jediná duše bude trpět, nepůjdu Domů… Podporuji odhodlání každého změnit svůj osud, odseknout pouta a jít do své Božskosti, ruku v ruce s Univerzem se stát spolutvůrcem. Již nejsem obětí, jsem spolupracovníkem celého Vesmíru. 

Je zde tolik bolesti, kdo je kanálem, je zodpovědný za čistý průchod, je zodpovědný za nejvyšší míru čistoty sebe sama. Ta špína... Není to tvé, není to tvé, není to tvé, stůj mimo, neztotožňuj se s tím, nemůžeš být v blátě s ostatními, vystup "nad", dohlížej, pozoruj, miluj, neposuzuj, miluj, souciť a ciť, miluj, pozoruj...

Buď tím, kdo první rozpozná Peklo a vystoupí do úrovně své duše a ještě dále, tím, kdo svým středem a zacílením dokáže vytvořit svět pro všechny duše, které vystoupí z očistce, svět, který bude odpovídat vibracím srdce, domov pro nás všechny, jejichž citlivost neunáší světový průměr, svou vibrací ochráníme místo pro náš život před čímkoliv. 

Uvěř tomu, duše duší, je, jak je, bude, jak bude, všechno už se to stalo, se vší nebeskou i zemskou pomocí půjdeš po cestě boha, kterým jsi ty, ruku v ruce v Tvorbě, v sebepoznání Univerza, pociťuj podporu, Země se svými bytostmi rostlin, zvířat, kamenů, elementů, jednorožci, víly a mořské bytosti, entové, elfové, Pegas, Fénix, delfíni, oceán, andělé, serafíni, archandělé, mistři, zvuk i světlo, Láska i Pravda, planety a galaxie, zlatý drak a celý dračí rod, vlkodlaci, vampíři, plazi, bez válek, bez nesouladu všichni pro jeden plán, sjednoceni v jeden Dech…

V tvé nebeské DNA je vše, celek stvoření, jsi vrchol generací mistrovského plánu, už o sobě nepochybuj…

Na svých křídlech neseš nebesa, tolik síly máš, tolik odvahy máš, ta bolest není tvá, tvá duše je napřímená, povstaň, narovnej se, jsi zcela vědomé bytí zde na Zemi, jsi zcela v Lásce a Soucitu s Lidstvím, jsi na Zemi, neodpojuj se, neztotožňuj se, jsi na Zemi,… Na miskách vah je vážena síla lidského srdce, člověk má ve své transformaci tolik času, kolik potřebuje, tolik světla a tolik temna, kolik je nutno pro jeho návrat DOMŮ...

Pevně držím Lidství v jeho transformaci, pevně a spravedlivě.

NEPOSUZUJI, MILUJI.

DÍVÁM SE, POZORUJI.

NEPÁCHÁM DOBRO, NACIŤUJI, KOHO ZVEDNOUT A KOHO NECHAT PADNOUT.

ODPOUŠTÍM A OPOUŠTÍM.

Žádné komentáře:

Okomentovat